Dobrý
den, pane doktore Lindovský!
Zaujalo mě prohlášení člena Praktik.cz doktora Bouzka v
pondělní ČTK. Prý chce sdružení vyvinout na pojišťovny tlak tím, že s nimi
lékaři nepodepíší smlouvy, zavede se pak pokladenský systém a pacienti budou u
praktika za návštěvu platit asi 300 korun. Ráda bych Vás poprosila o podrobnosti
pro tištěné ZDN.
Pochopila jsem správně, že je cílem sdružení Praktik.cz
zavedení pokladenského systému?
Skutečně bude sdružení Praktik.cz vyzývat praktické
lékaře, aby na konci roku nepodepsali nové smlouvy s pojišťovnami? Za jakých
podmínek?
Kolik
lékařů podle vašeho odhadu je ochotno pracovat bez smlouvy s
pojišťovnou?
Prosím
o rychlou odpověď, na kterou se těším. S pozdravy
Adéla Daňhová, redaktorka
Zdravotnické noviny
Vážená
paní redaktorko,
děkuji
za otázky.
Již
dlouhou dobu jsme svědky neřešení problémů
ambulantní sféry. Neexistují relevantní
ekonomická data o provozu našich praxí.
Pojišťovny ani stát není ochoten napravit chyby
předchozích let tzv. transformace, kdy lékaři trpělivě
chápali ekonomické možnosti České republiky. Nikdo
se nemůže divit, že mnozí lékaři ztrácejí
jakoukoliv motivaci pokračovat v současném systému.
Veškerá zodpovědnost a rizika (odborná,
právní, ekonomická) plynoucí z
poskytování zdravotní péče jsou na
lékařích a přitom jsme nuceni
uzavírat absurdní a nevýhodné smlouvy
se zdravotními pojišťovnami. Nerovnost postavení
mezi pojišťovnami a samostatnými drobnými
poskytovateli již dosáhla takové úrovně, že ani 4
měsíce po začátku účetního období
nejsou vyjasněny platební podmínky a stále
není ukončeno finanční
vyrovnání 1.pololetí roku 2006, tedy
více než 4 měsíce po ukončení daňového
období a NIKOMU TO NEVADÍ!
Nedostatek
praktických lékařů je realitou. Již ani ve velkých
městech není snadné najít praktického
lékaře, který by registroval nové pacienty. S jednáním úředníků, zvláště VZP, nejsme dlouhodobě
spokojeni. Monopol této pojišťovny mnohé kolegy dovedl do absolutní ekonomické
závislosti.
Důsledkem současného prostředí je poškozování práv
pacientů. TOHO se nechceme účastnit. Denně se setkáváme s realitou, ve které
dlouhodobé výsledky politiky státu a tzv. zdravotních pojišťoven staví do
konfliktu lékaře s jeho konkrétním pacientem. TOHO se nechceme
účastnit.
Na
Slovensku, kde probíhala reforma podobným způsobem se po
dvou letech ukázalo, že makroekonomické parametry jsou
příznivé. Ale tento pozitivní parametr
reformy je vykoupený všeobecnou rezignací na
udržení kvality zdravotní péče.
Dostupnost si občané zajišťují pomocí
nestandardních kritérií (známosti
a neformální platby) a exodus
zdravotnických pracovníků do zahraničí pozorujeme
i u nás.
Systém,
kdy pacient přichází k ošetření do
ambulance a vkládá garanční
peníze jako úhradu za poskytnutou zdravotní
péči a poté nárokuje proplacení této
částky u své pojišťovny, je jediný
spravedlivý pro pacienty i pro lékaře. Pro
pojišťovny a stát je to samozřejmě
nevýhodné a budou se tomu
bránit... Domnívám se však, že ani my
ani naši pacienti nejsou nesvéprávní a
mnohokrát jsme se přesvědčili, jak s našimi
finančními prostředky hospodaří ti, kteří nenesou
žádnou zodpovědnost a rizika.
S
pozdravem
Pavel Lindovský
Vážený
pane doktore,
dovolím
si dvě doplňující otázky: Věříte, že je
reálné pokladenský systém zavést již
v následujících několika
letech? Věříte, že by k jeho zavedení mohli
přispět lékaři tím, že by se jich podstatná
část shodla na tomto požadavku a hrozbě neuzavřením smluv
s pojišťovnami?
Ještě
jednou moc děkuji.
Adéla
Daňhová
Vážená
paní redaktorko,
nepřipouštím slovo "hrozba".
Pokud
nebude otevřeně zaveden přímý ekonomický vztah
mezi lékařem a pacientem, budeme svědky
dalšího narůstání šedé
ekonomiky a klientelismu ve zdravotnictví. Již nyní si
mnoho pacientů kupuje zdravotní služby, nehledě na
výši odvedené zdravotní daně. Jsou to
jistě ti movitější a ekonomicky silnější
ale toto právo musí mít všichni. Reforma
pana ministra Julínka je nastavena na desetiletí. To tu
již čeští lékaři a další
zdravotníci nemusí být, tak jako jich je
nedostatek i v jiných zemích Evropy. Lékaři se
tedy nebudou muset na ničem shodovat, to je prostě realita...
Pavel Lindovský
