Ad: Tuto reformu ne?!
(Medical tribune IV/3:11/2-2008:B1)
Článek začíná větou „Věrouka
ministra Julínka, že trh vyřeší vše i ve
zdravotnictví, je ztrátou soudnosti…“
Bohužel jde jen o prázdnou ideologickou představu
odborářů podporující ČSSD.
Pacient si
vybere
z různých pojišťovacích produktů
(zatím nelze) u různých pojišťoven ten,
který mu nejvíce vyhovuje, a uzavře
s pojišťovnou individuální smlouvu na
nejoptimálnější zdravotní péči podle
svých představ (zatím nelze) místo toho,
jak je tomu dnes, kdy s pojišťovnou uzavírá
smlouvu jeho ošetřující lékař
na omezování této zdravotní péče.
Pacient pak po vyšetření u svého lékaře
zaplatí za toto vyšetření lékaři a tyto
investované vratné garanční peníze si
vyzdvihne u své zdravotní pojišťovny ze
svého zaplaceného pojištění podle
své
individuální smlouvy. Toto zatím také nelze
pro politickou diskriminaci těchto
přirozených vztahů.
Tyto přirozené vztahy mají
mnoho výhod oproti současnému nastavení financování zdravotní péče, protože
činí pacienta skutečným pánem ve zdravotnictví, který spolurozhoduje o své
léčbě podle svých potřeb i představ, a rozhoduje o tom, který lékař dostane od
něho zaplaceno a který lékař mu za to nestojí. Zcela přirozenou cestou jde o
zvyšování kvality zdravotní péče a kvality kontaktu. Zcela přirozenou cestou se
zlepšuje i práce zdravotních pojišťoven. Největším motorem kvality je svoboda
pacienta, lékaře i zdravotní pojišťovny, která zcela přirozenou cestou přináší
odpovědnost a tvůrčí iniciativu. A nespornou výhodou tohoto přirozeného
přístupu je omezení tunelování na všech úrovních.
Místo těchto přirozených
vztahů, které odpovídají pravicové politice ve zdravotnictví, připravuje
Je však lepší alternativou
přístup Davida Ratha se sociálními demokraty? Ti připravují spojení finančních
prostředků pod jeden pojišťovací ústav. To se většině sociálních demokratů jeví
jako šance na úspory. Jenže zde většina občanských demokratů správně poukazuje
na to, že centralizovaně spravované prostředky se snáze tunelují. Navíc to
působí dojmem, že se obě strany bojí svobodných, přirozených vztahů mezi
pacienty, lékaři a pojišťovnami, které umožňují lepší správu peněz
investovaných do našeho zdraví. A jaký je vztah sociálních demokratů
k narůstajícím zdravotnickým molochům, zatím moc nevíme. Víme jen, že se
bojí privatizace nemocnic a operují s naší zkušeností o nižších platech
zdravotnického personálu v nich.
Je tedy šance
z politického hlediska na stabilizaci našeho zdravotnictví? Zatím chybí
politická vůle k přirozeným vztahům ve zdravotnictví u všech našich
politických stran. Bohužel.
MUDr.